Parametrem úspěšné vědy má být počet prodaných patentů

Ve středu 19. října 2022 se za účasti dvou členů Vlády ČR uskutečnil kulatý stůl k tématu technologického transferu, který organizoval think-tank TOPAZ za podpory Konrad Adenauer StiftungWilfirend Martens Centre for European Studies. Moderace celé akce se ujal Aleš Vlk, proděkan FTVS UK a zakladatel serveru Vědavýzkum.cz.

Dsc 5459

V úvodním slovu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové zazněly myšlenky, které předznamenaly témata i pro další průběh akce. „Co když uděláme chybu? Co když nám někdo řekne, že nejsme správnými hospodáři? Co když založíme spin-off špatně?“ zaznívá dle zkušeností paní ministryně z českých vědeckých pracovišť. V zápětí poté zdůraznila potřebu úplné proměny paradigmatu role univerzit, výzkumných ústavů i dalších výzkumných organizací:

„Pokud se nepokusíte transferovat, pokud se nepokusíte o zhodnocení výsledků vědy, tak jste špatní hospodáři.“

V prvním panelu vystoupil také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který na základě své vědecké praxe považuje za nutné rozšířit parametry pro hodnocení vědy:

„Pokud to bude Hirschův index, kumulativní impakt faktor, tak se nikdy nikam neposuneme. Parametr vědy, za mě, je přijatý patent firmy, který vydělává peníze. Parametr vědy je Nobelova cena, která přitáhne studenty a doktorandy, kteří si za studium platí a nedotuje to stát,“

zmiňuje ve své úvodní řeči také často kritizovanou praxi českého veřejného vysokého školství.

Oba přítomní členové Vlády se následně shodli, že transfer vědeckých poznatků do praxe má v České republice hned v několika odvětvích potenciál zastoupit zmíněný kumulativní impakt faktor, neboť práce českých firem a vědců zachraňuje životy po celém světě. Ministr zdravotnictví Válek zmínil jako příklad vědeckou konferenci o biodegradabilních stentech, kde si Češi a česká firma ELLA-CS vysloužili potlesk ve stoje, neboť na jejich technologii staví řada světových vědeckých týmu, včetně všech tehdy přítomných panelistů.

„A teď jde o to, aby stát řekl: Ano, nanotextilie jsou jedna ze strategických oblastí českého aplikovaného výzkumu, kde jsme se od bazálního výzkumu dostali k produktům a chceme ovládnout trh.“

doplnil Válek.

Kontext inovačního ekosystému Evropské unie doplnil Vít Novotný, vedoucí výzkumný pracovník Wilfirend Martens Centre for European Studies. Kromě představení koordinační role Kruhu evropských úřadů pro transfer technologií, kterého je za Česko členem Akademie věd ČR, osvětlil i problematiku mezinárodních sporů na příkladu dlouholetého sporu EU s Čínou. Čína totiž odmítá přijmout klauzule o nuceném převodu technologií, jelikož tuto praktiku čínské firmy často zneužívají v neprospěch evropských firem, se kterými vstupují do joint ventures.

Dsc 5763

V druhém diskusním bloku se představili hned dva reprezentanti Univerzity Karlovy. Za technologický transfer CUIP to byl předseda správní rady CUIP Otomar Sláma, za excelentní vědu vystoupila Ilona Hromadníková, imunoložka a bioanalytička.

Nejprve se po technických problémech online přenosu, skrze který se připojil ředitel agentury CzechInvest Petr Očko, ujal slova právě Otomar Sláma (záznam zde), který hned v úvodu odpověděl na titulní otázku druhého panelu – Má ČR potenciál transferovat? A odpověď samozřejmě zněla, že má. Na doplňující otázku, zda je tento potenciál využitý, však vzápětí na dalším snímku své prezentace odpověděl opačně.

Narozdíl od podpory vědy a výzkumu označil za primární kámen úrazu podporu samotného procesu transferu znalostí a technologií – jejich přesunu z A do B. Vyjma propagace transferu mezi vědci a edukace v oblasti ochrany duševního vlastnictví (viz náš podcast s Matějem Machů, technologickým ředitelem CUIP a odborníkem na právo duševního vlastnictví) opět zazněla ona motivace vědců, jak ji zmiňovala ministryně Langšádlová i ministr Válek:

„Technologický transfer není dostatečně akcentován při hodnocení vědců.“

shrnul Sláma a na závěr svižné prezentace doplnil, že ač není současný stav dokonalý, technologickému transferu nic nebrání.

Následovala prezentace Tomáše Lapáčka, ředitele Pražského inovačního institutu, která se věnovala jak specifikům hlavního města Prahy jako inovačního centra, tak i aktuálnímu a plánovanému budoucímu plánu rozvoje funkčního inovačního ekosystému. A to jak z pohledu finanční podpory inovativních projektů, tak i spojování inovátorů s konkrétními firmami. Následovala odložená prezentace Petra Očka, která obsáhl mezinárodní srovnání, kde Česká republika obsazuje v měřítku inovačních výstupů 27. místo, a zaměřil se na celonárodní úroveň podpory pro využívání aplikačního potenciálu.

Dsc 5658

V poslední části věnované dobrým příkladům transferu nejprve vystoupil prostřednictvím online přenosu Martin Tolar, neurolog a zakladatel firmy Alzheon v USA, která se zabývá vývojem léků proti Alzheimerově chorobě a v současnosti probíhají klinické testy. Ty byly poprvé zahájeny v České republice, z čehož plynula také hlavní zpráva řečníka. Vyjma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR totiž podle něj nebylo žádné české pracoviště schopné reagovat na přímou poptávku po spolupráci, ač snaha americké společnosti je zapojit byla dlouhodobá.

Dobře provedený transfer reprezentovala pomyslná sladká tečka za programem konference v podobě prezentace od zakladatelky oboru neinvazivní prenatální diagnostiky, profesorky Ilony Hromadníkové ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ve své prezentaci (záznam zde) kladla důraz na podstatu svých úspěšných patentů, které ve spolupráci s CUIP komercializuje. Již 15 let pracuje na výzkumu specifických částí genetické informace, které včas varují před vznikem vícero těhotenských i poporodních komplikací matky. Tuto informaci lze získat již v prvním trimestru těhotenství, jen z několika mililitrů krve matky. Podařilo se jí také prokázat souvislost s navazujícími komplikacemi u narozených děti. Obojímu však lze předejít, jak víme též díky práci profesorky Hromadníkové.

Poukázala i na fakt, že její vlastní dřívější práce jí dnes komplikuje přihlašování nových patentů, neboť původně své výsledky pouze publikovala. Dříve publikované a tím pádem „zveřejněné“ výsledky lze totiž patentovat jen velmi složitě. Ale jde to, když jako ona spolupracujete se špičkovým odborníkem, jakým je Antonín Králík, seniorní analytik a patentový specialista CUIP.

Čtěte také

Hledáme do týmu Legal Juniora

Hledáme k nám do týmu člověka na důležitou pozici – Legal Juniora!  Našemu advokátovi a patentovému zástupci budete pomáhat zařizovat agendu v oblasti korporátního práva, smluvního práva nebo práva duševního vlastnictví. To obnáší přípravu smluv či korporátních dokumentů.  Hledáme studentku či studenta alespoň čtvrtého ročníku…


Odstartovali jsme spolupráci s VŠB-TUO

Dne 8. září 2022 uzavřelo CUIP významnou smlouvu o spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Jde o další důležitý krok vstříc budování partnerství napříč technologickým transferem v České republice. Zároveň to znamená rozšíření portfolia směrem k našim komerčním partnerům, díky VŠB-TUO například v oborech…


Tisková konference k založení CUIP E-shopu

CUIP představuje originální e-shop, který nabízí jedinečné sloučeniny přírodního i syntetického původu, získávané v rámci výzkumu na Univerzitě Karlově. Od středy 22. června 2022 13:20 najdete kompletní znění tiskové zprávy a press kit zde. Univerzita Karlova Vás srdečně zve na tiskovou konferenci, která představí unikátní e­‑shop…


Neuron Club – Úspěchy transferu CUIP v podání Matěje Machů

Náš výkonný manažer a patentový zástupce Matěj Machů přednášel 10. května 2022 na platformě Neuron Club organizované Nadačním fondem Neuron. Své know-how z komplexního světa ochrany duševního vlastnictví sdílel v pražském WPP kampusu na dalším z pravidelných setkání, jejichž cílem je napomáhat přerodu vědeckých objevů…


Fontana a Pohludka o motivaci vědců k transferu

Portál Vědavýzkum.cz vyzpovídal dva členy správní rady CUIP, místopředsedu Michala Pohludku a člena Josefa Fontanu. V obsáhlém rozhovoru odhalili naše ambice do budoucna i některé čerstvé úspěchy a shrnuli motivace akademiků k technologickému transferu. Jak vysvětluje Michal Pohludka v jedné ze svých odpovědí, je potřeba nadále…